Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Jednou větou

DOCENDO DISCIMUS

 

Jednou větou

19. 9. 2018

Ve čtvrtek 20. září 2018 se rektor-velitel UO brigádní generál Bohuslav Přikryl, v zastoupení náčelníka Generálního štábu Armády ČR, zúčastní v Ivančicích vzpomínky na nedožité 100. narozeniny generálmajora Miloše Knora. 

Vzpomínku při příležitosti nedožitých 100. narozenin generálmajora Miloše Knora pořádá Americký fond, o.p.s., ve spolupráci s městem Ivančice, Vojenským historickým ústavem Praha, Ústavem pro studium totalitních režimů a Moravským zemským muzeem. 

Nositel Řádu britského impéria generálmajor Miloš Knorr (nar. 20. 9. 1918 ve Slezské Ostravě, zemřel 1. 7. 2008 v New Yorku). Po skončení 1. sv. války se rodina přestěhovala do Ivančic, kde M. Knorr absolvoval obecnou školu a gymnázium. Jeho otec působil v Ivančicích jako ředitel národní školy. M. Knorr v r. 1938 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a jako důstojník sloužil krátce u 6. dragounského pluku v Brně. V r. 1940 uprchl přes Slovensko, Maďarsko a severní Afriku do Francie a poté do Velké Británie. Byl zařazen do předzvědného pluku 43. britské divize v Eastborne. Je jeden z mála Čechoslováků, který se přímo zúčastnil vylodění v Normandii (ve 2. vlně). Při vylodění 24. 6. 1944 přežil potopení britské válečné lodi. Jako zpravodajský důstojník působil v Belgii, Francii, Holandsku a Německu, za což dostal řadu ocenění. Na konci druhé světové války doprovázel vlaky, kterými byli repatriování českoslovenští vězni koncentračních táborů v Německu - např. z Bergen-Belsenu. 

Od roku 1945 studoval a poté přednášel na Vysoké škole válečné v Praze. Po převzetí moci komunisty odešel do Vídně, kde vedl do roku 1955 českou sekci americké vojenské zpravodajské služby. Jeho nejlepší přítel major René Černý byl v roce 1950 oběšen, což by postihlo také Miloše Knorra, kdyby se mu nepodařilo uprchnout. M. Knorr průběžně působil v Rakousku, SRN, Velké Británii a USA. V r. 1955 vojenskou kariéru ukončil a odešel definitivně do USA. 

V USA působil v pojišťovacích společnostech. Vypracoval se na pozici ředitele velké pojišťovací společnosti. M. Knorr byl považován za nejbohatšího Čecha žijícího v New Yorku. Státní bezpečnost sledovala jeho aktivity až do roku 1974. Po celou dobu exilu se M. Knorr toužil vrátit do Ivančic. Symbolicky se vrací alespoň urna s jeho ostatky v den jeho nedožitých 100. narozenin. 

Vzpomínka na generálmajora Miloše Knora, M.B.E., proběhne v 11.00 hodin v Muzeu v Ivančicích a v 13.00 hodin uložení jeho ostatků do čestného hrobu města Ivančice.

 


14. 9. 2018

V pondělí 17. září od 14.00 hodin ve foyer budovy Univerzity obrany proběhla vernisáž výstavy o hrdinovi polského protinacistického odboje kapitánu Witoldu Pileckém, které se zúčastnil prorektor pro rozvoj a internacionalizaci plk. Luděk Jedlička, zástupci velvyslanectví Polska, mj. přidělenec obrany plukovník Jarosław Przybysławski a ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj, studenti a pedagogové UO a představitelé dalších partnerských institucí a spolků.

Výstava přibližuje životní příběh polského důstojníka, který v první polovině minulého století bojoval proti nacistické i sovětské okupaci, nechal se dobrovolně zavřít v koncentračním táboře Osvětim a po útěku bojoval ve varšavském povstání. Po nástupu komunistického režimu v Polsku byl v zinscenovaném procesu spolu s dalšími třemi členy odboje odsouzen k smrti.

Výstava v budově Univerzity obrany, Kounicova 44, je pořádána ve spolupráci s Polským institutem v Praze a potrvá do 19. října 2018. 

Veřejnosti je volně přístupná v pracovní dny od 8 do 18 hodin.



11. 9. 2018

V úterý 11. září  2018 zástupci Asociace Vojáci společně pod vedením plk. ve výsl. Jaroslava Koštíře v doprovodu kancléře Univerzity obrany dr. Miloše Dyčky, CSc., předali válečnému veteránovi genmjr. ve výsl. Emilu Bočkovi publikaci Bojovali za svobodu, která popisuje osudy 5 významných příslušníků zahraničního odboje, mj. i generála E. Bočka v letech 2. světové války.

Generálmajor ve výslužbě Emil Boček se narodil 25. 2. 1923 v Brně-Tuřanech. V roce 1939 v necelých 17 letech odešel „balkánskou cestou" do Bejrútu a poté do Francie. V květnu 1940 se účastnil ústupových bojů v rámci 2. čs. pluku ve Francii. Od září 1940 sloužil u pozemního leteckého personálu 312. čs. stíhací perutě ve Velké Británii. Na přelomu 1943-1944 absolvoval pilotní výcvik v Kanadě. Od října 1944 sloužil jako pilot-stíhač u 310. čs. stíhací perutě na letounech Spitfire. Absolvoval 26 operačních letů jako doprovod spojeneckých bombardérů nad Evropou. V roce 1946 odešel na vlastní žádost z armády. Zpočátku pracoval jako soukromý automechanik, poté zaměstnanec Mototechny a soustružník.

V říjnu 2010 obdržel Řád Bílého lva III. třídy. Do hodnosti generálmajora ve výslužbě byl jmenován dne 5. 5. 2017.

Generál Boček na vzpomínkové akci na základně RAF Biggin Hill v červenci 2016 ve svých 93 letech opět pilotoval milovaný Spitfire. Britská média tuto událost komentovala jako návrat nejmladšího a současně nejstaršího letce, který kdy pilotoval tuto legendární stíhačku.


Za obsah stránky odpovídá Marek Žižlavský


   
© 2018 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Tweetujeme
  • Jsme na Facebooku
  • Webová alba Picasa
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube