Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Bitva u Zborova 2. 7. 1917 – památný den české armády

DOCENDO DISCIMUS

 

Bitva u Zborova 2. 7. 1917 – památný den české armády

Ministr obrany Alexandr Vondra dne 24. května 2012 svým rozkazem vyhlásil 11 památných dnů české armády, které uctívají významná výročí naší vojenské historie, a to od husitských bojů až po druhou světovou válku. Jedním z nich je 2. červenec, který připomíná vítězství československých legií v bitvě u Zborova v roce 1917. Úspěšnou bojovou operaci Československé střelecké brigády v první světové válce na východní frontě si nyní připomínají také příslušníci Univerzit​y obrany.

Bitva u ukrajinského města Zborov proběhla 2. července 1917 a byla součástí tzv. Kerenského ofenzívy na jihozápadní frontě. Československá střelecká brigáda o síle 3500 mužů dosáhla slavného úspěchu, když nadšeným útokem prorazila přes čtyři linie pozic rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Přitom v nasazení kulometů a dělostřelectva převyšoval bránící se protivník naši brigádu zhruba čtyřikrát. Během útoku bylo 184 legionářů zabito a dalších sedm set zraněno. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská vláda poté zrušila veškerá omezení na formování jednotek z českých a slovenských zajatců.

Bitva u Zborova zdaleka nepatří mezi rozhodující vojenská střetnutí z hlediska dějin první světové války, pro naši novodobou historii však má význam přímo zásadní – založila legionářskou tradici, zasloužila se o vznik československé zahraniční armády a v konečném důsledku i o vznik samostatného Československa. Od jednoho z nejvýznamnějších bojových vystoupení čs. legionářů, od bitvy u Zborova, uplynulo devadesát pět let. 

Českoslovenští legionáři na bojištích první světové války napsali jednu z nejlepších kapitol vojenských tradic naší země. Je obdivuhodné, že se vědomě pouštěli do riskantního podniku. Pro případ nového zajetí měli legionáři pouze jedinou jistotu a tou byla rakouská šibenice. Proto přijímali alternativu vítězné bitvy anebo boje do posledního muže. Českoslovenští legionáři vytvořili tradici nejen ve smyslu národním, ale i mravním. Ne náhodou člen naší exilové vlády ministr Stránský v jednom ze svých rozhlasových projevů z Londýna v letech druhé světové války nazval ducha legií projevem nejlepší tradice našich politických i kulturních dějin. V odkazu těchto ideálů, za které bojovali a umírali vojáci v první i druhé světové válce, leží význam našeho svobodného státu.


Autor: Pavel Pazdera​, foto: VÚA-VHA

​​

Archív zpráv

2012

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

 

2011

01 / 02 / 03 / 04 / 05 / 06

07 / 08 / 09 / 10 / 11 / 12

 

2010

01 / 02 / 03 / 04 / 05 / 06

07 / 08 / 09 / 10 / 11 / 12

 

2009

Zprávy 2009​​

   
© 2019 Univerzita obrany v Brně | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Jsme na Facebooku
  • Instagram
  • Webová alba Picasa
  • Tweetujeme
  • Tweetujeme