Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Ryzost a čistota vojenských srdcí zůstává

DOCENDO DISCIMUS

 

Ryzost a čistota vojenských srdcí zůstává

V pondělí 26. března 2012 se další početná skupina studentů Univerzity obrany setkala s válečnými veterány na besedě k tématu druhé světové války. Studenti vzdali úctu brigádnímu generálovi Alexanderu Beerovi, plukovníku Emilu Bočkovi, plukovníku Antonínu Štíchovi a také všem hrdinům druhé světové války. To proto, že jejich odkaz je stále živý a pro mladou generaci inspirující.

Letos již druhá beseda s válečnými veterány proběhla na Univerzitě obrany pod patronací Asociace vojáci společně (AVS), která sdružuje dvanáct organizací se vztahem k armádě, vojenským aktivitám a tradicím. Dvouhodinovou besedu moderoval prezident AVS plukovník Jan Kříž. S úvodem o vojensko-politické situaci před vypuknutím války vystoupil historik a člen výkonné rady ASV plukovník Oldřich Rampula. Poté účastníci besedy zhlédli filmovou koláž „Boj za svobodu“, mapující období od vzniku armády Československé republiky, přes zahraniční a domácí odboj za II. světové války až po osvobození naší vlasti.

Po navození atmosféry k besedě zavzpomínal generál Alexander Beer na význam slov vojenské přísahy, kterou skládali příslušníci československé jednotky 29. října 1942 v Buzuluku. Slova přísahy pak naplnili v těžkých bojích u Sokolova, Kurska, Kyjeva, Bílé Cerkve, Žaškova, na Dukle a nakonec na rodné půdě. Alexander Beer byl velitelem minometného roje a později velitelem tanku. Ve válce prodělal tři zranění, z toho dvě velmi vážná. Na závěr si generál Beer posteskl, že někteří historikové zpochybňují pravdivost popisovaných válečných událostí a přímých pamětníků toho, jak boje probíhaly, ubývá.

Při vyprávění plukovníka Emila Bočka, který působil jako pilot-stíhač u 310. československé stíhací perutě RAF, se studenti zajímali o jeho operační lety. Především se jednalo o doprovody spojeneckých bombardérů. Jak vzpomněl Emil Boček, při jednom takovém letu začal mít technické potíže s letounem, kterému nad mořem vynechával motor. Už se chystal k nouzovému opuštění letadla, když motor opět začal pracovat normálně a tak mohl doletět se svým Spitfirem na domovské letiště. Emil Boček říká, že z dosud žijících pilotů RAF, on je ten úplně nejmladší. ​

Plukovník Antonín Štícha byl jako osmnáctiletý v roce 1942 totálně nasazen u firmy Junkers v Köthenu a odtud do tzv. díry Dora u Nordhausenu, podzemního vyhlazovacího koncentračního tábora Buchenwald. Na udání mistra byl zatčen a zavřen do pracovního tábora Bummelantlager, odkud se mu v únoru 1945 podařilo utéct. Pak se ukrýval v Praze-Vysočanech a od 5. května se zúčastnil Pražského povstání v jednotce 1. praporu střelce Jana Čapka na Kačerově a v Nuslích. Plukovník Štícha studentům Univerzity obrany objasnil okolnosti vzniku květnového povstání českého lidu v Praze a protektorátu Čechy a Morava. 

Vítězná válka s nacismem navždy zůstane zdrojem poučení a tradic, z nichž čerpá i současná Armáda České republiky. Zejména mladá generace připravující se na Univerzitě obrany na svou vojenskou profesi je směrována k vlastenectví a správnému žebříčku životních hodnot.

 

Autor: Pavel Pazdera​

Archív zpráv

2012

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

 

2011

01 / 02 / 03 / 04 / 05 / 06

07 / 08 / 09 / 10 / 11 / 12

 

2010

01 / 02 / 03 / 04 / 05 / 06

07 / 08 / 09 / 10 / 11 / 12

 

2009

Zprávy 2009​​

   
© 2019 Univerzita obrany v Brně | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Jsme na Facebooku
  • Instagram
  • Webová alba Picasa
  • Tweetujeme
  • Tweetujeme