Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Studenti UO se zúčastnili nevšední konference v Praze

DOCENDO DISCIMUS

 

Studenti UO se zúčastnili nevšední konference v Praze

Na konferenci „1. československý armádní sbor – nové dokumenty“ se mohli zájemci o vojenskou historii seznámit s novými výsledky současného bádání, které umožnily otevřené archivy. Nevšední konferenci uspořádaly Společnost Ludvíka Svobody, Vojenský historický ústav a Národní archiv v pondělí 18. dubna 2011 v kongresovém sále pražského Domu armády. Na setkání s renovovanými historiky se sjeli účastníci z celé České republiky. 

Přítomni byli nejen historici, odborníci a badatelé, ale především pamětníci a váleční veteráni. Nechyběli ale ani studenti z vojenské střední školy v Moravské Třebové a Univerzity obrany v Brně. Brněnští studenti byli z Historické skupiny Ludvíka Svobody při Univerzitě obrany. Všechny přivítala čestná předsedkyně Společnosti Ludvíka Svobody, dcera generála Ludvíka Svobody profesorka Zoe Klusáková–Svobodová. Delegaci členů společnosti z Brna vedla předsedkyně odbočky paní Mája Dočkalová, veteránka 2. světové války.

Úvodní přednáška vojenského historika Františka Hanzlíka z Univerzity obrany v Brně se zaměřila na budování československé vojenské jednotky od jejího vzniku do formování sboru. Docent Hanzlík seznámil početné auditorium s obsahem dosud málo známých a nepublikovaných dokumentů o vzniku a působení nelegální organizace KSČ v Buzuluku při formování 1. čs. polního praporu v roce 1942. Na konkrétních faktech ukázal vývoj vztahu komunistů k veliteli praporu podplukovníku Ludvíku Svobodovi, úlohu moskevského vedení KSČ a také Bedřicha Reicina a Jaroslava Procházky, kteří stáli v čele organizace.  Komunisté zpočátku dokonce označovali všechny důstojníky a vojáky bývalé předmnichovské armády, kteří se stali základem velitelského sboru praporu, za fašisty.  

Zlom nastal až po prvním bojovém nasazení praporu v bojích u Sokolova. V situaci, kdy byl prapor zasazen do bojů, zcela ustoupily do pozadí problémy mezi komunisty a ostatními důstojníky a vojáky, které se projevovaly v Buzuluku. Jejich vzájemný vztah se postupně měnil. Za situace, kdy se museli spolehnout na vzájemnou pomoc v boji, nehrálo politické přesvědčení, případně příslušnost k politické straně žádnou roli.

O aktivní účasti Slováků v československém vojsku v bývalém Sovětském svazu poté hovořil docent Jozef Bystrický z Vojenského historického ústavu v Bratislavě. PhDr. Lenka Kločková z Národního archivu Praha informovala účastníky konference o dokumentech vztahujících se k příslušníkům 1. čs. armádního sboru a problematice československého vojenského zahraničního odboje ve druhé světové válce ve fondech Národního archivu.

Velmi zajímavé přednášky představili PhDr. Ivo Pejčoch a PaedDr. Jindřich Marek z Vojenského historického ústavu Praha. Historik Pejčoch přiblížil osudy některých příslušníků sboru, kteří se po únoru 1948 stali oběťmi politických persekucí. Jindřich Marek se zase zabýval otázkami spojenými s operačními problémy hloubkového průzkumu 1. čs. armádního sboru. Poukázal na celou řadu nedostatků, s nimiž si museli vojáci těchto jednotek poradit.

 

Autor: Pavel Pazdera, foto: Miroslav Šindelář​

Archív zpráv

2012

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

 

2011

01 / 02 / 03 / 04 / 05 / 06

07 / 08 / 09 / 10 / 11 / 12

 

2010

01 / 02 / 03 / 04 / 05 / 06

07 / 08 / 09 / 10 / 11 / 12

 

2009

Zprávy 2009​

   
© 2019 Univerzita obrany v Brně | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Jsme na Facebooku
  • Instagram
  • Webová alba Picasa
  • Tweetujeme
  • Tweetujeme