Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Připomínka událostí 17. listopadu

DOCENDO DISCIMUS

 

Připomínka událostí 17. listopadu

Ve středu 17. listopadu jsme si připomněli jedenasedmdesáté výročí uzavření českých vysokých škol nacisty a uplynutí jedenadvaceti let od pádu komunistické totality u nás. V rámci státního svátku Dne boje za svobodu a demokracii se v celé ČR uskutečnila řada vzpomínkových setkání. Smysl těchto vzpomínkových akcí je nejen v připomínání historické pravdy, ale i v nastolování požadavku, aby překroucená historie nebyla používána jako argument pro dnešek a už vůbec ne pro budoucnost.

Po pohřbu studenta Jana Opletala dne 15. listopadu, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v roce 1939, nařídil Adolf Hitler, aby jakékoliv další demonstrace byly bez ostychu ihned potlačeny vojenskou silou. O dva dny později okupanti tvrdě zareagovali. Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a 9 popraveno, 1200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. V roce 1941 byl 17. listopad vyhlášen v Londýně za Mezinárodní den studentstva.

     

V souvislosti s Dnem boje za svobodu a demokracii neuškodí také malé poohlédnutí za listopadem 1989. Povolené pietní shromáždění asi 15 tisíc převážně mladých lidí k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939, přerostlo v pátek 17. listopadu 1989 v pochod Prahou a demonstraci požadující politické reformy, kterou veřejná bezpečnost tvrdě potlačila na Národní třídě. Začíná takzvaná sametová revoluce v Československu.

V Brně nabírají události v dalších dnech po pražském 17. listopadu rychlý spád. Z 19. na 20. listopadu se aktivizuje studentské hnutí kolem spontánních center na JAMU a Filozofické fakultě UJEP. Během 20. listopadu obsazují studenti brněnské fakulty a navečer se koná první velká demonstrace Brňanů na náměstí Svobody. Stávkující studenti vyhlašují svůj dvanáctibodový program, v němž například požadují vyšetření událostí na Národní třídě, propuštění politických vězňů, dialog se státní mocí, legalizaci Lidových novin, konec ústavního zaručení vedoucí úlohy KSČ ve společnosti, vypsání mimořádných voleb a na znamení podpory svých požadavků vyhlašují generální stávku na pondělí 27. listopadu. Protirežimová revolta je zahájena i v jihomoravské metropoli.

     

Zárodky studentské revolty byly patrny i na tehdejší Vojenské akademii Antonína Zápotockého (VAAZ). Dne 22. listopadu se asi polovina posluchačů nezúčastnila výučování. Vlastní mocenskou protiváhu posluchači akademie po vzoru civilních škol nedokázali vytvořit, neboť situaci na VAAZ zatím držely pevně v rukou stranické organizace a politické oddělení školy. Těm posluchačům, kteří souhlasili se svými civilními kolegy, zůstala tak jedině možnost individuální účasti na každodenních podvečerních manifestacích na náměstí Svobody. V prvním týdnu se na tribuně objevili i jejich zástupci.

„Alfou a omegou postoje vedení VAAZ se stala naprostá poslušnost posluchačů a zaměstnanců vůči velení akademie, v té době rozuměno vůči politickému oddělení. To ještě na konci prvního stávkového týdne v pátek 24. listopadu demonstrovalo svůj vliv na akademii nástupem školy v kasárnách na Šumavské, kde byli exemplárně dva posluchači z Fakulty vojensko-inženýrské – výzbroje ostouzeni za účast na čtvrteční demonstraci v centru města. Komunisté a jejich příznivci využívali možnosti ovlivňovat dění na akademii pomocí poukazování na vojenské řády a vyhlášením stálé bojové pohotovosti izolovat posluchače školy od okolního světa a uzavřít je tak v ghettu komunistického prostředí,“ uvádí Mgr. Martin Markel, Ph.D. v publikaci Dějiny Vojenské akademie v Brně 1951–2001.

Až rozkazem ministra národní obrany č. 32, který náčelník VAAZ převzal 18. prosince 1989, byly dny přímého vlivu politruků a komunistů sečteny. Ke dni 2. ledna příštího roku měly být zrušeny struktury politického aparátu a ukončena činnost stranických organizací v armádě. Změny tak přišly na akademii směrem shora. Po Novém roce vstoupila armáda a v jejím rámci vojenská akademie do kvalitativně nové etapy svého vývoje.

Listopadová revoluce a s ní spjatá demokratizace totalitního režimu změnily od základu i vojenské vysoké školství. To muselo reagovat na jedné straně na rekonstituování občanské společnosti a na straně druhé na zmenšování rozměru armády a její následnou profesionalizaci. 90. léta 20. století a počátek 3. tisíciletí jsou tak charakterizovány transformací ozbrojených sil, v jejímž rámci hledá vojenské vysoké školství své místo.

Nový vysokoškolský zákon z roku 1990 zaváděl i na vojenských vysokých školách akademické samosprávné orgány, konstituovaly se akademické senáty jednotlivých fakult a škol. V České republice, která se ustavila po rozdělení československé federace roku 1993, šlo o Vojenskou lékařskou akademii v Hradci Králové, Vojenskou akademii v Brně a Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. Současně probíhal proces rehabilitace normalizací postižených pracovníků ve vojenském školství.

 

Autor: Pavel Pazdera​

Archív zpráv

2012

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

 

2011

01 / 02 / 03 / 04 / 05 / 06

07 / 08 / 09 / 10 / 11 / 12

 

2010

01 / 02 / 03 / 04 / 05 / 06

07 / 08 / 09 / 10 / 11 / 12

 

2009

Zprávy 2009​

   
© 2019 Univerzita obrany v Brně | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Jsme na Facebooku
  • Instagram
  • Webová alba Picasa
  • Tweetujeme
  • Tweetujeme