Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Kasárna Šumavská

DOCENDO DISCIMUS

 

Kasárna Šumavská

Jeden z mála dochovaných kasárenských objektů, který v posádce Brno dodnes slouží Armádě České republiky, resp. Univerzitě obrany, se nachází v Šumavské ulici a jeho historie je následující. Koncem 19. století byla rakousko-uherská armáda modernizována a potřebovala také nové objekty pro ubytování vojska. Proto zde byla začátkem 20. století postavena nová kasárna. 
 
 
Nejstarší brněnská kasárna Staroměstská a Novoměstská se nacházela ve středu města v místě dnešního hotelu Internacional a byla obklopena městskými domy. To již nevyhovovalo zde ubytovanému vojsku, které nemohlo v blízkém okolí provádět vojenská cvičení. Proto byla vybrána městská část Brno-Královo Pole, kde již existovala kasárna jízdy, dělostřelectva a výstrojní skladiště (na tehdejší Neugasse, dnešní Štefánikově ulici). Nedaleko se také nacházel vojenský barákový tábor (ulice Tábor) a přilehlé nezastavěné prostory sloužily jako vojenské cvičiště. V blízkosti byly také vojenské střelnice v Žabovřeskách a Králově Poli u kaple svatého Antonína, které navazovaly na vojenské cvičiště. Proto armáda v roce 1902 zakoupila  od města za výstrojním skladištěm (postaveno roku 1867) volné parcely a začala budovat nová kasárna, která byla roku 1904 zapsána do pozemkové knihy.
Objekt dostal čestný název „Kasárna císaře Františka Josefa I“ a nacházel se na rohu tehdejších ulic Radetzkygasse (dnešní Šumavská) a Prinz-Eugen-Strasse (dnešní Chodská ulice). Přitom přímo na rohu byl důstojnický klub. V době Rakouska-Uherska byl v kasárnách dislokován hlavně pěší pluk arcivévody Karla Štěpána č. 8 pod velením plk. Maxmiliána Bastla, jehož později vystřídal plk. August Mietzl. V době první světové války pluku velel také plk. Robert Trimmel. Do jmenovaného pluku rukovali hlavně občané města Brna a blízkého okolí. Krátkodobě zde byl také ubytován náhradní prapor kroměřížského pěšího pluku arcivévody Karla č. 3. V době první světové války bylo ve štábní budově umístěno vojenské stavební oddělení a pobočka vídeňského referátu pro výkup měděného materiálu pro válečné účely. 
 
 
Po skončení první světové války a vzniku Československé republiky zde byl do roku 1920 umístěn výše uvedený pěší pluk 8. V tomto roce došlo k reorganizaci nově vytvořené čs. armády a jmenovaný pluk byl přeložen do Novoměstských kasáren a na Špilberk. Jeho místo zaujal nově vytvořený pěší pluk 10, který vznikl sloučením 10. střeleckého pluku ruských legií a domácího 14. střeleckého pluku (6. října 1920). Dne 21. ledna 1923 dostala kasárna čestný název „Masarykova“. Pluk převzal od svého legionářského předchůdce čestný název „Jana Sladkého Koziny“ a prapor se stuhami a vyznamenáními. Nový prapor, kopie původního, byl pluku udělen 28. října 1928 jako dar města Brna.
V době mnichovské krize byl pluk mobilizován k obraně republiky a nasazen v hlavním obraném postavení východně od Hrušovan, Mikulova a Břeclavi, kde obsadil pohraniční pevnosti. Po německé okupaci zbytku republiky 15. března 1939 obsadil kasárna německý wehrmacht. Jižní Morava byla obsazena vojskovou skupinou 5 pod velením generála W. Lista a XVIII. armádním sborem pod velením generála E. Beyera. Brno bylo okupováno 45. pěší divizí pod velením genmjr. Materny a 2. tankovou divizí genpor. Veiela. Čs. vojsko muselo po krátkodobé internaci kasárna opustit a oficiální zábor kasáren proběhl 12. července 1939, další úřední převod na majetek Velkoněmecké říše se stal dne 8. října 1941.
Podle osobních vzpomínek tehdejšího důstojnického čekatele, dnešního dvorního rady N. Hinterstoisera z Zell am See v Rakousku, byl v kasárnách dislokován výcvikový prapor pěšího pluku 134/I Říšského granátnického pluku Hoch – und Deutschmeister. Tento starorakouský pluk s tradicí sahající až do 17. století byl po anšlusu Rakouska včleněn do německé armády. Pluk se v roce 1942 v rámci 44. pěší divize dostal do obklíčení v staligradském kotli a byl zde zdecimován. Podle písemné výpovědi jmenovaného důstojníka, který sloužil v Brně v roce 1944, nesly kasárna jméno Adolfa Hitlera.
Po osvobození Brna Rudou armádou přebírá čs. armáda objekt, který je 8. května 1946 převeden na vojenskou správu. Dalším mezníkem je vznik Vojenské technické akademie 15. července 1951. Prvním velitelem akademie se stal div. gen. Bohumír Lomský a jmenovaná kasárna využívala akademie k výcviku a ubytování posluchačů. V kasárnách byly dislokovány také některé jednotky velitelství protivzdušné obrany státu a 16. střelecké divize. Dne 2. července 1962 jsou kasárna převedena na Ministerstvo obrany a dále plní svoji funkci pro Vojenskou akademii Antonína Zápotockého.
Od 1. září 2004 je objekt včetně budovy klubu nadále využíván pro vojenské vysoké školství, a to Univerzitou obrany. Sídlí zde některé odborné katedry Fakulty vojenských technologií a Fakulty vojenského leadershipu.

Za obsah stránky odpovídá Vladimír Šidla
 

 

   
© 2021 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Jsme na Facebooku
  • Instagram
  • Webová alba Picasa
  • Tweetujeme
  • Tweetujeme