Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Kasárna Židenice a kasárna Černá Pole

DOCENDO DISCIMUS

 

Kasárna Židenice a kasárna Černá Pole

Československá vojenská správa v období první republiky vlastnila v samotném městě Brně i na jeho předměstích velké množství objektů, které pocházely ještě z období habsburské monarchie. Dokonce jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie na rohu ulic Jezuitské a Beethovenovy. Tuto jednu z prvních barokních staveb v Brně postavili jezuité na místě bývalého ženského kláštera z roku 1240. Nový kostel byl vysvěcen v roce 1602 a jezuité ho používali až do zrušení řádu Marií Terezií v roce 1773. Od té doby kostel patřil armádě.  
Zemské vojenské velitelství pro Moravu a Slezsko, založené 10. října 1919, se nacházelo na ulici Kobližné v Schrattenbachově paláci (dnešní Mahenova knihovna), kde bylo za Rakouska–Uherska doplňovací velitelství. Roku 1925 bylo přejmenováno na Zemské vojenské velitelství v Brně a sídlilo zde až do svého přemístění v roce 1937 do nově postavené budovy vyšších vojenských úřadů na Kounicově ulici (tzv. „rohlík“ od architekta Bohuslava Fukse).
 
 
Roku 1927 jsou v Brně dostavěna dvoje nová kasárna: pěchotní, nazývané Svatoplukova v Brně-Židenicích a jezdecká v Brně-Černých Polích. Do Svatoplukových kasáren v Brně-Židenicích byl umístěn třiačtyřicátý pěší pluk. Pěší pluk 43 vznikl přejmenováním oblíbeného a nejznámějšího brněnského pěšího pluku č. 8 a jeho ubikace byly počátkem dvacátých let 20. století částečně v Staroměstských a Novoměstských kasárnách a na Špilberku. V lednu roku 1933 se ve Svatoplukových kasárnách v Brně-Židenicích uskutečnil neúspěšný fašistický puč.
Šlo o plán na přepadení Svatoplukových kasáren 43. pěšího pluku v Židenicích a 10. pěšího pluku v Šumavské ulici. Přepadu se měli účastnit čeští fašisté z Tišnovska, Bučovicka a Hrušovan u Brna. Když přišlo stanovené datum 21. ledna 1933, z Tišnova ani z Hrušovan nikdo nepřijel a dostavilo se pouze několik desítek fašistů z Bučovicka, kteří pod vedením npor. Ladislava Kobsinka neúspěšně zaútočili na židenická kasárna. Cílem pučistů bylo zmocnit se v několika moravských městech kasáren a dalších vojenských objektů, získat na svou stranu vojáky a táhnout s nimi na Prahu.
Od 1. října 1936 sloužil ve Svatoplukových kasárnách Adolf Opálka, jako vojín 9. roty pěšího pluku 43 v Brně. Odtud po půl roce odešel do školy pro důstojníky v záloze, kterou ukončil 11. září 1937 v hodnosti četaře – aspiranta. Po okupaci Československa odešel do Anglie a padl dne 18. června 1942 v kryptě kostela Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze jako velitel výsadku s úkolem spáchat atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heidricha.
Po druhé světové válce byl ve Svatoplukových kasárnách v Brně-Židenicích dislokován 10. pěší pluk, poté některé jednotky 16. střelecké divize a rozsáhlý areál sloužil také vojenskému školství. V rámci Vojenské akademie Antonína Zápotockého v kasárnách sídlil zabezpečovací pluk školy a řada budov sloužila k logistickým účelům včetně autoparku. Dnes se v židenických kasárnách nachází menší vojenská zařízení posádky a Univerzita obrany některé budovy využívala jako sklady logistiky do poloviny roku 2014.
 
 
V jezdeckých kasárnách v Brně-Černých Polích byl od roku 1927 dislokován šestý jezdecký pluk. Jezdecký pluk 6 byl přejmenován z domácího dragounského pluku č. 6, který sídlil ve starých jezdeckých kasárnách na Pražské ulici nazvaných Zemská jezdecká kasárna, a z I. jezdecké korouhve společně s náhradní korouhví sídlící v barákovém táboře v místě dnešní ulice Tučkova. V první polovině třicátých let byla do jezdeckých kasáren umístěna také Eskadrona obrněných automobilů 2.
V padesátých letech minulého století byly v kasárnách v Brně-Černých Polích dislokovány některé jednotky 16. střelecké divize. Kasárna začala sloužit také vojenskému vysokému školství a v rámci Vojenské akademie Antonína Zápotockého zde působila Fakulta zahraniční s učebně výcvikovou základnou. Na fakultě studovali příslušníci zahraničních armád například z Afghánistánu, Indonésie, Keni, Tanganiky, Sýrie, Iráku, Alžíru, Vietnamu, Ugandy, Egypta, Libye, Laosu či Kambodže. Dnes slouží kasárna Univerzitě obrany a jsou zde dislokovány některé odborné katedry Fakulty vojenských technologií.

Za obsah stránky odpovídá Vladimír Šidla
 

 

   
© 2021 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Jsme na Facebooku
  • Instagram
  • Webová alba Picasa
  • Tweetujeme
  • Tweetujeme