Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu
Budova velitelství Univerzity obrany

DOCENDO DISCIMUS

 

Budova velitelství Univerzity obrany


​​​​​​​
Budova dnešního rektorátu a velitelství Univerzity obrany byla předána svým vojenským uživatelům před více než sedmdesáti lety, tedy v září 1937. Projekt budovy vznikl na jaře 1936 a za rok takzvaný „rohlík“ stál na svém místě v brněnské Kounicově ulici.
 
     
 
Vznikem samostatné Československé republiky vojenský význam města Brna vzrostl. Počátkem listopadu 1918 zahájilo v Brně svou činnost Zemské vojenské velitelství pro Moravu a Slezsko. V témže roce byly ve městě dislokovány – a působily tu až do německé okupace – čtyři nejvýznamnější pluky. Pěší pluk 10 Jana Sladkého Koziny, pěší pluk 43, dělostřelecký pluk 6 Irkutský, jezdecký pluk 6 a s nimi také velitelství 6. pěší divize.
V dalších letech posílila brněnskou posádku například 2. těžká dělostřelecká brigáda (1921 až 1933), 2. jezdecká brigáda (1921 až 1937), od roku 1931 letecký pluk 5, pět let na to letecký pluk 6 a rok po něm velitelství 2. rychlé divize. V roce 1936, pod vlivem zhoršujících se mezinárodních vztahů, ustavil čs. Hlavní štáb v brněnské posádce velitelství III. sboru, které podléhalo Zemskému vojenskému velitelství. Pro nový velitelský prvek se podle projektu architekta Bohuslava Fuchse začala stavět nová budova, které místní obyvatelé začali říkat „rohlík“.   
„Rohlík“ patří k vrcholným dílům avantgardní brněnské architektury mezi dvěma světovými válkami. Pro zajímavost budova je typická svým segmentovým půdorysem, jehož účelem není pouhé změkčení strohosti přímé linie hlavního průčelí, ale důsledně urbanistické pojetí, které se úspěšně vyrovnává s nepříznivými optickými důsledky komunikačního lomu na křižovatce Kounicova – Zahradníkova. Architekt Fuchs vyřešil problém zdánlivě nevyhnutelné pohledové kolize právě prohnutím fasády, po níž zrak klouže, aniž zpravidla existenci komunikačního zlomu vůbec zaznamená.
Do nové budovy se přestěhovali příslušníci Zemského vojenského velitelství a velitelství III. sboru. Po obsazení naší země nacistickými vojsky a rozpuštění československé armády v „rohlíku“ sídlil velký štáb německého Wehrmachtu. Nedlouho po osvobození města Brna se v budově „rohlíku“ ujalo svých povinností velitelství vojenské oblasti 3 a velitelství V. armádního sboru. Velitelství sboru řídilo útvary nově formované v posádkách na jižní Moravě. Od 1. října 1947 se jednalo o velitelství III. armádního sboru. Kompetence oblastního velitelství, zrušeného v roce 1950, přebralo velitelství IV. armádního sboru.
V rámci rozsáhlé reorganizace vojenského školství v roce 1951 padlo rozhodnutí o vzniku Vojenské technické akademie (VTA) a o jejím dislokování do Brna, což bylo poměrně překvapivé. Město v minulosti totiž významnou tradici v oblasti vojenského školství nemělo. Od srpna 1951 budovu „rohlíku“ přebírá velitelství VTA a vojenskému vysokému školství slouží celých 59 let.
Dnes v budově Kounicova 65 sídlí rektorát Univerzity obrany, děkanáty Fakulty vojenského leadershipu a Fakulty vojenských technologií včetně několika kateder těchto fakult.
Za obsah stránky odpovídá Vladimír Šidla

   
© 2021 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Jsme na Facebooku
  • Instagram
  • Webová alba Picasa
  • Tweetujeme
  • Tweetujeme