Noc vědců 2020 na Univerzitě obrany
Univerzita obrany se opět zapojí do celorepublikové vědecko-popularizační akce Noc vědců, která dá nahlédnout veřejnosti do inspirujícího prostředí vědy. Vzhledem k složité epidemiologické situaci bude letošní akce v online formě. Věříme však, že se veřejnost bude moci alespoň prostřednictvím internetu blíže seznámit s některými aspekty rozvoje vojenské vědy.
Kdy: v pátek 27. listopadu 2020 od 18.00 hodin
Program Univerzity obrany najdete zde
Vývoj platformy TAROS (TAktické Robotické Systémy) se odvíjí od roku 2012, kdy Univerzita obrany ve spolupráci se státním podnikem VOP CZ představila na mezinárodní výstavě obranné a bezpečnostní techniky (IDET 2013) jeho první prototyp. V současnosti existuje již třetí verze této platformy zavedená v Armádě ČR pod kódovým označením UGV Pz a připravuje se vývoj čtvrté verze. Platforma TAROS je určená pro plnění širokého spektra činností operačně-taktického charakteru (autonomní průzkum, logistika, doprava nebezpečného nákladu, automatické stažení raněných z prostoru bojové činnosti a podobně) a umožňuje instalaci celé řady dodatečných nástaveb (zbraňových, komunikačních, průzkumných atd). Vývoj systémů třídy TAROS sleduje moderní trendy ve vojenství a implementaci vysoké úrovně automatizace/autonomie při vedení taktických činností v komplexním operačním prostředí, bez které nebude možné úspěšně působit na bojišti 21. století.
Příkladem robotizace v oblasti bojové činnosti je tvorba systému pasivního sledování pohyblivých cílů na bojišti jako doplnění a kombinace se stávajícím systémem měření dálky cílů - laserovým dálkoměrem. Použití dvou digitálních kamer umožňuje vyhodnocovat charakteristiky cíle na bojišti. Získaná informace je pak využívána k automatickému navádění zbraňového systému na cíl, bez toho aby operátor musel natáčet systém ručně.
Se vzrůstající dostupností malých laserových zařízení s podstatně vyšším světelným výkonem (ukazovátka, pointry) dochází k nárůstu útoků na letadla nejen při jejich startu či přistávání, ale i ve velkých výškách. Útoky se neomezují jen na blízké okolí letišť, ale jsou vedeny po celém území ČR. Letadla mohou být ohrožena i dalšími zdroji laserového záření jako jsou zařízení zábavních parků, které vytvářejí na noční obloze barevné obrazy. Takovéto zneužití laserových zařízení může významně ohrozit posádku letounů a bezpečnost civilní a vojenské letecké dopravy.
Využití vysokorychlostní kamery umožňuje ukázat možnosti jednotlivých poloh střelce, způsob přenosu impulsu zbraně na tělo střelce a jeho stabilitu.
Video ukazuje záběry pořízené vysokorychlostní kamerou z hodnocení ranivého účinku malorážového střeliva. Na těchto záznamech je vidět postřelení bloku náhradního materiálu (želatiny), který v jednom případě nahrazuje tělo (torzo), ve druhém případě hlavu včetně lebeční kosti. Z těchto záznamů je vyhodnocována dopadová rychlost a dopadové kinetická energie projektilu, hloubka vniku projektilu do bloku, zbytková rychlost a zbytková energie projektilu po průchodu blokem. Dále je možné hodnotit velikost a tvar střelného kanálu, úroveň fragmentace projektilu ve tkáni (pokud k ní dochází, v tomto případě k fragmentaci nedošlo), decelaraci projektilu ve tkání, množství předané energie a další a další parametry.
Boj proti dronům je jednou s činností, které se musí vojáci v posledních několika letech intenzivně zabývat, protože bezpilotní prostředky se stále častěji zneužívají. Proto i my bereme tuto problematiku vážně.
Video ukazuje různé varianty bezpilotních létajících prostředků typu multikoptér. Dále je pak ukázán způsob simulace letu dronu, kdy je do simulace zapojen hardware dronu v podobě reálného systému autopilota. Jedná se tak o tzv. HIL (Hardware-In-the-Loop) simulace.
Video zachycuje možnost ochrany proti komerčním UAV pomocí analýzy rádiového řídícího signálu mezi ovladačem a dronem. Na základě rozboru parametrů získaných programy AKRS a CipherCAD se nabízí možnost převzetí kontroly nad UAV nebo jeho efektivní rušení.
Ukázka projektů, kterými se zabývají naši studenti. V první části je představen bezpilotní nosič meteorologické radiosondy, který je vyvíjen v rámci mezifakultního studentského projektu a má sloužit pro podporu dělostřelectva. Ve druhé části je představena 3D tiskárnou tištěná multikoptéra s řídící jednotkou řešenou přes Arduino.
Video ukazuje způsoby a různé aspekty testování vrtulových pohonů pro bezpilotní létající prostředky v aerodynamickém tunelu v laboratoři experimentální aerodynamiky.
Testování malých proudových motorů pro velké bezpilotní prostředky. Pro pohon větších a rychlejších létajících bezpilotních prostředků plnící různé taktické úkoly je možné použít i proudové motory. V naší zkušebně malých proudových motorů je testujeme a měříme jejich charakteristiky, abychom znali možnosti jejich použití.
Výzkum se zabývá využitím moderních technologií v rozhodovacím procesu velitele a plánováním činnosti jednotky při plnění úkolu na bojišti i s podporou pozemních neobsluhovaných vozidel, bezpilotních prostředků a dalších robotických systémů. Jednou ze základních operačně taktických úloh, která je v rámci výzkumu řešena, je průzkum zájmového prostoru skupinou spolupracujících bezpilotních prostředků. Cílem je plánování průzkumu tak, aby prostředky při průzkumu pokryly co největší prostor i s ohledem na terén nebo překážky, které mohou bránit v činnosti senzorů, a současně aby celá operace byla realizována v co možná nejkratším čase. Výzkum je také směřován do oblasti modelování a simulace s cílem predikce výsledku bojové operace. K tomu je využíván komplexní systém pro simulaci bojové činnosti MASA SWORD. V rámci simulací porovnáváme např. bojovou efektivitu jednotky bez bezpilotních prostředků a jednotky vybavenou bezpilotními systémy.
Prezentace na vybraných příkladech představuje základní typy letecké munice, která je používána na bojových bezpilotních prostředcích. Jedná se o takové bezpilotní prostředky, které mohou nést a používat leteckou munici opakovaně, aniž by, při jejím použití, došlo ke zničení samotného bezpilotního prostředku.
Podívejte se na loňské ročníky Noci vědců na Univerzitě obrany:
Noc vědců na Univerzitě obrany 2019
Noc vědců na Univerzitě obrany 2018
 |
8. 10. 2018 • Neobvyklým způsobem se v pátek navečer zaplnilo nástupiště Univerzity obrany v Kasárnách Šumavská. Místo pochodujících jednotek studentů zde mezi jednotlivými stanovišti procházely desítky návštěvníků Noci vědců. |
|
|
|
