Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

Winter Survival
Univerzita obrany

Ohlédnutí

military endurance polyathlon

 

​​​​



Univerzita obrany organizovala v Jeseníkách armádní mistrovství Winter Survival 2016

 
„Pojď, pojď. Pořádně dýchej a hrabej, pojď!" neslo se roklinou nad Bělou pod Pradědem, kde voda Studeného potoka padá do zhruba třicetimetrové hloubky, v zimě pravidelně zamrzá a vytváří úchvatnou ledovou stěnu. Právě vylézt nahoru po ledopádu bylo prvním atraktivním úkolem, který museli splnit účastníci extrémního armádního závodu Winter Survival 2016.

Na ledovou stěnu se mohl vydat vybaven mačkami a cepínem vždy pouze jeden voják z tříčlenného družstva. Déšť v teplém počasí z minulých dní totiž jednu stranu ledopádu doslova rozpustil a druhou z připravených cest po ledové hradbě tak museli organizátoři z Centra tělesné výchovy a sportu Univerzity obrany zrušit.

Disciplíny, jako byla tato, měly prověřit připravenost a vytrvalost armádních týmů, které během čtyř soutěžních dnů musely na lyžích nebo pěšky urazit zhruba 60 kilometrů v pohoří Hrubého Jeseníku s veškerou výbavou pro přežití na zádech. Přitom vojáci absolvovali mnohakilometrové přesuny mezi kontrolními body v rozbředlém sněhu, bojovali s deštěm, oblevou, hustou mlhou a v poslední etapě při výstupu na Praděd se silným větrem, který dosahoval rychlosti až 90 km/h.

„Letos byly podmínky opravdu náročné. Extrémní výkyvy počasí a vlezlé vlhko bylo nepříjemné," zhodnotil zpětně třiatřicetiletý nadporučík Viktor Novotný z týmu 7. mechanizované brigády. I jako vrcholový vytrvalostní běžec na lyžích, který trénuje fyzičku celý rok, měl v rozbředlém sněhu problémy.

Na start 22. ročníku mezinárodního mistrovství Armády České republiky v zimním přírodním víceboji Winter Survival 2016, který probíhal poslední lednový týden v Jeseníkách a který opět organizovala Univerzita obrany, se postavilo šestnáct vojenských družstev ze čtyř evropských zemí. Nejpočetnější zastoupení měla česká armáda a v rámci ní pozemní síly, které vyslaly šest týmů. Ze zahraničí přijeli příslušníci speciálních horských jednotek z Německa, Rakouska a Slovinska. Slovinci se soutěže účastnili vůbec poprvé.

„Účastníci závodu Winter Survival prošli těžkým testem odolnosti. Soutěž u vojáků prověřovala úroveň jejich dovedností z oblasti speciální tělesné přípravy, vojenského výcviku a také schopnost rychlého a správného rozhodování při plnění úkolů," uvedl ředitel závodu plukovník gšt. Milan Marek. Obtížnost armádního vytrvalostního závodu v současné době spočívá v tom, že úkoly vyžadují po vojácích nejen fyzický výkon a určité vojenské dovednosti, ale i správné uvažování. Důležitá je tedy schopnost dokázat se ve stresu dobře rozhodnout.

K tomuto cíli sloužila také disciplína s názvem „Skalnatý", u které museli vojáci nejprve zdolat vysokou skálu po zajištěných lezeckých cestách a přitom vyhledat indicie, z nichž si opsali potřebné údaje. Na vrcholu skály pak vojáci obdrželi další úkol. Pomocí posbíraných indicií vytvořit text radiové zprávy pro přivolání vrtulníku k evakuaci zraněného člena týmu, takzvaný MEDEVAC. Navíc při vysílání je třeba komunikovat v angličtině. Tuto činnost vojáci prováděli na skále po zátěži, za velmi stresové situace a pod časovým tlakem. Daný úkol se podařilo splnit necelé polovině družstev.

Rozhodovaly totiž i takové detaily, jako je například selhání propisky. Jedno z družstev řešilo neobvyklý problém, kdy mu zrovna ve chvíli, kdy si potřebovalo zapisovat indicie, vypověděla službu propisovací tužka. Vojáci se pokoušeli indicie zapamatovat, dařilo se jim to ale jenom zčásti. „Příště si vezmeme obyčejnou tužku, ta neselže," prohlásil jeden z členů týmu.

Fyzicky nejnáročnější disciplínou armádní soutěže Winter Survival 2016, kromě dlouhých přesunů, bylo vyprošťování velkých a těžkých břemen z členitého terénu. Nedaleko Videlského sedla měly hlídky za úkol vyprostit pět různě velkých pneumatik ze svahu a dopravit je na ložnou plochu nákladního automobilu. Při tom se opět museli vojáci rozhodnout o způsobu jejich dopravy a vyzvednutí na korbu tatrovky. Neboť na to měli jen 12 minut a k dispozici horolezecká lana, smyce a karabiny.

„Účastnili jsme se podobných vojenských soutěží, které měly různou obtížnost. Jsme zde poprvé a chceme především získat zkušenosti, abychom se napříště lépe připravili. Chtěli bychom za rok přijet s dvěma týmy," konstatoval vedoucí slovinského armádního týmu kapitán Igor Praznik z 132. horského pluku Bohinjska Bela. 

Všechny čtyři dny a dvě noci, které závodníci strávili venku, letos významně poznamenalo počasí. Déšť a výrazné oteplení zničilo sněhovou pokrývku i tam, kde se na ni dalo spoléhat. Ve vrcholových partiích Jeseníků, kde ještě v pondělí ležel dostatek sněhu, zbyla ve čtvrtek většinou už jen tráva nebo kusy ledu.

„Když je pořádný mráz, člověk se zahrabe do suchého sněhu a ráno je všechno v pohodě. Takhle jsme durch mokří a ani nejde cokoli usušit. Je škoda, že se nádherné zimní počasí pokazilo zrovna na Survival," litoval rotmistr Josef Zlámal z družstva ze 73. tankového praporu Přáslavice. 

Po kruhovém pochodu v mokrém sněhu museli vojáci ještě zvládnout časovku na lyžích od Videlského kříže po chatu Švýcárna, která představovala cca čtyřkilometrový výstup. Těsně před cílem třídenní etapy probíhalo ve svahu pod Petrovými kameny, kde se ještě držel sníh, vyhledávání zasypaných vojáků v lavině. 

Po doběhnutí do cíle u vojenské zotavovny Ovčárna pod Pradědem, která se po dobu závodu Winter Survival pravidelně stává příjemnou domovskou základnou vojáků, byli závodníci postaveni před úkol poskytnout první pomoc dalším kolegům, jež byli zraněni výbuchem granátu v budově. Členové soutěžních hlídek museli ošetřit několik vážných zranění, a to poranění hrudníku střepinami, devastující poranění horních a dolních končetin, tepenné krvácení, popáleniny a tržné rány v obličeji. Figuranty maskovaly profesionální maskérky a splnění disciplíny vyhodnocovali příslušníci zdravotnické služby AČR. Zranění vypadala velmi věrohodně, což působilo i na psychiku vojáků.

Čtvrtek byl po účastníky závodu, ve kterém pokračovalo všech šestnáct týmů, poslední závěrečnou etapou. V ní šlo především o rychlost a bezpečné provedení transportu raněného. Vojenské týmy musely nejprve urazit několik kilometrů k vrcholu Pradědu, poté jeden z trojice simuloval zraněného a kolegové ho na saních, respektive transportních nosítkách UT 2000 svezli k Sporthotelu Kurzovní. Trasa svozu raněného vedla po rozbředlé a místy zledovatělé turistické cestě z nejvyššího jesenického vrcholu, přes sedlo pod Pradědem a dále dolů k horskému hotelu Kurzovní.

Vítězem 22. ročníku mezinárodního mistrovství AČR v zimním přírodním víceboji Winter Survival 2016 se stalo družstvo 7. mechanizované brigády Hranice ve složení nadporučík Viktor Novotný, četař Ivo Vrba a desátník Milan Wurst. „Máme obrovskou radost, že jsme opět zvítězili. Žádné české družstvo třikrát za sebou ještě nezvítězilo. Nám se to nyní podařilo," zhodnotil výsledek hlídky s nadšením četař Ivo Vrba. Stříbrné medaile vybojovali vojáci ze 73. tankového praporu Přáslavice a bronz získali příslušníci Agentury logistiky ve Staré Boleslavi.

Nejúspěšnějším týmům poháry a ceny předali náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Josef Bečvář, rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Bohuslav Přikryl, velitel 7. mechanizované brigády plukovník gšt. Ing. Pavel Lipka a další představitelé české armády a civilních společností. Slavnostní ceremoniál proběhl na vojenské zotavovně Ovčárna pod Pradědem.

 

Autor: Pavel Pazdera

​​​​
Za obsah stránky odpovídá Vladimír Šidla
   
© 2021 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Jsme na Facebooku
  • Instagram
  • Webová alba Picasa
  • Tweetujeme
  • Tweetujeme