Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

Fakulta vojenských technologií
Univerzita obrany v Brně

DOCENDO DISCIMUS

 

Katedra letecké techniky

Katedra leteckých elektrotechnických systémů (dříve katedra Inženýrskoletecké služby a radiotechnického zabezpečení letectva) za dobu své existence vychovala řadu inženýrů jak pro armádu ČR tak i pro civilní sektor. Řada z nich je v současnosti vysoce postavenými odborníky na vysokých funkcích v narmádě a také v civilních podnicích.

Vedení katedry oslovilo několik absolventů, aby se podělily se svými zkušenostmi, co jim dalo studium na vysoké škole a jak je připravilo pro praxi.

Jméno Současně zastávaná funkce Absolvoval
por. Bc. Josef Šebesta Starší důstojník roje předepsaných prací a oprav letecké výzbroje 2006
Ing. Vlastimil Coufal Honeywell – Technology Portfolio Manager 1998
Ing. Zdeněk Hurák, Ph.D. Odborný asistent (a vedoucí pracovní skupiny) na Katedře řídicí techniky FEL ČVUT v Praze 1997
kpt. Ing. Jan ONDRYSKA Náčelník skupiny odborných inženýrů - specialistů 2000

Jméno absolventa por. Bc. Josef Šebesta
Studijní program Vojenská technika - elektrotechnická (26-11) Rok ukončení
Studijní obor Avionické systémy (systémy výzbroje letadel) 2006
Služební postup a současně zastávaná funkce Starší důstojník roje předepsaných prací a oprav letecké výzbroje 217. letky oprav letecké nadzvukové techniky 21. základny taktického letectva Čáslav.

Co mi dalo studium na VŠ a jak mě připravilo do praxe:

Po teoretické stránce si myslím, že mě katedra připravila velmi dobře. Z oblasti letecké výzbroje sem se dozvěděl vše potřebné, což se potvrdilo hned po nástupu k útvaru, kdy jsem kolegům z roje při přípravě na třídní zkoušky vysvětloval, radil a i oni byli příjemně překvapeni mými znalostmi.
Ovšem tohle je příjemná stránka věci…znalosti jsou věc jedna, ale praxe věc druhá. Až při nástupu k útvaru si člověk uvědomí, že to co se naučil je mu v podstatě v praxi na nic. Vím jak dané zařízení funguje, ale neumím ho obsluhovat…nevím jak na něm provádět práce atd. Ale na tohle, si myslím, nemůžete absolventy dost dobře připravit…to je prostě ta praxe. Na tohle by měl do jisté míry absolventy připravit odborný aplikační kurz…já jsem po jeho absolvování neměl ani potřebnou typizaci. Čímž sem na útvaru potom ztratil 6 měsíců, kdy už sem mohl plně fungovat.
A dále si myslím, že absolvent elektrotechnického oboru by mohl mít přezkoušení z vyhl. 50 alespoň paragraf 5, což je na technických funkcích u útvaru požadováno a opět je to zbytečné zdržení při nástupu.
Ale jinak jsem byl se studiem na fakultě velice spokojen. Za což vděčím i kvalitním kantorům


Jméno absolventa Ing. Vlastimil Coufal
Studijní program Vojenská technika - elektrotechnická (26-11) Rok ukončení
Studijní obor Elektrické a speciální vybavení letadel 1998
Služební postup
  • 1999 – 2001: Aviation Service, a.s. – konstruktér navigačních a komunikačních systémů
  • 2001 – 2003: Aliatel, a.s . – projektový manažer
  • 2003 – 2005: ČD-Telematika, a.s.

        – Manažer řízení zákaznických projektů 
        – Ředitel provozně technického úseku

  • od 2005: Honeywell – Technology Portfolio Manager
Současně zastávaná funkce Honeywell – Technology Portfolio Manager

Co mi dalo studium na VŠ a jak mě připravilo do praxe:

Studium na katedře ILS a RTZ letectva mi dalo široký přehled o leteckých palubních i pozemních systémech, který jsem následně uplatnil ve svém prvním civilním zaměstnání, kde jsem mohl navázat na získané teoretické znalosti a ty velmi rychle zúročovat. Velmi užitečné byly i stáže u útvarů. Kromě samotného odborného vzdělání mne Vojenská akademie připravila na praktický život, kdy jsem díky vyšší míře sebekázně, disciplíny a vytrvalosti byl schopen zvládnout náhlou změnu oboru a dosáhnout velmi rychlého funkčního postupu. V praxi jsem si ověřil, že díky náročnému výcviku mohu dlouhodobě podávat nadprůměrný fyzický i psychický výkon a řídit úsek mající cca 1000 zaměstnanců i navzdory relativně mladému věku. Znalosti nabyté studiem a praxí v prvním zaměstnání mi rovněž umožnily snadný návrat k původnímu oboru – letectví, kde působím dodnes.


Jméno absolventa Ing. Zdeněk Hurák, Ph.D.
Studijní program Vojenská technika - elektrotechnická (26-11) Rok ukončení
Studijní obor Systémy výzbroje letadel 1997
Služební postup
  • 2000-2004: doktorské studium na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze
  • 2000-2007: (na částečný úvazek) výzkumný pracovník Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR
  • 2004-2007: odborný asistent na Katedře řídicí techniky FEL ČVUT v Praze
Současně zastávaná funkce Odborný asistent (a vedoucí pracovní skupiny) na Katedře řídicí techniky FEL ČVUT v Praze

Co mi dalo studium na VŠ a jak mě připravilo do praxe:

Jelikož jsem po zakončení studia na tehdejší Vojenské akademii nepokračoval v kariéře provozního leteckého inženýra, na kterou jsem byl připravován, a profesně se vydal jinam, je dnes mé hodnocení samozřejmě tímto ovlivněno. Vydal jsem se na dráhu výzkumníka a VŠ učitele. V současné době přednáším na ČVUT v Praze pokročilé metody návrhu optimálních a robustních regulátorů, vedu několik doktorandů, pro něž získávám peníze z domácích i evropských výzkumných projektů, po celém světě jezdím přednášet na konference o svých pracovních výsledcích a mé práce jsou publikovány v zahraničních časopisech.
Srovnám-li tedy dnes své studenty na ČVUT se sebou samým coby studentem tehdejší VA, můžu říct, že my jsme byli vedeni k mnohem větší technické univerzálnosti. Dnes velmi oceňuji, že jsem byl vystaven elektronice, mechanice, optice a třebas i leteckým motorům. Přesně takový multidisciplinární charakter mají dnes mé výzkumné projekty. I za ten vojenský charakter studia na VA jsem dnes rád. Mnoho mých spolužáků včetně mě jsme v civilním zaměstnání byli velice rychle schopni přijmout zodpovědnost a vést tým. Z osobních důvodů si mimořádně dodnes pochvaluji systematický důraz na rozvoj fyzické zdatnosti.
Ale ať jen nechválím, musím vyjádřit i kritický názor: přísně organizované studium na tehdejší VA sice nedovolilo nikomu dostat se se studijními výkony hluboko pod obecný průměr, ale mám ve své paměti z té doby jen velmi málo studentské soutěživosti, snahy jednotlivů (i mne samého) dostat se nad tento průměr. Přeji dnešním studentům brněnské Univerzity obrany, aby v sobě zdravou ctižádost a poctivou soutěživost udrželi, a současně aby jim ho škola i zaměstnavatel umožnili naplnit.


Jméno absolventa kpt. Ing. Jan ONDRYSKA
Studijní program Vojenská technika - elektrotechnická (26-11) Rok ukončení
Studijní obor Systémy vyzbrojování letadel 2006
Služební postup a současně zastávaná funkce
  • 2000 Starší technik roje provozu a oprav avionických systémů letadel 21.zTL Čáslav
  • 2002 Velitel roje provozu a oprav avionických systémů letadel 21.zTL Čáslav
  • 2004 Vedoucí starší inženýr 21.zTL Čáslav
  • 2006 Náčelník skupiny odborných inženýrů - specialistů

Co mi dalo studium na VŠ a jak mě připravilo do praxe:

V době mého studia na katedře bylo možno získat celkem slušný teoretický základ a to v relativně širokém záběru, ale ne vždy byly předměty doplněny o informace k relativně novým technologiím již zavedeným v leteckém průmyslu. Praktická výuka byť byla zajímavá, často trpěla slabě vybavenými laboratořemi a zkušebnami.
Myslím, že v letech okolo roku 2000 nepostihla výuka na akademii zcela změny v armádě, tak byli absolventi (diky své hodnosti) často ustanovováni do funkcí víceméně manažerských (velitelských). Osobně bych přivítal, kdybych v té době měl lepší rozhled také v této rovině.
Celkově však ve své praxi vidím, že velká část absolventů katedry je připravena na dobré úrovni a že v praxi obstojí.

Za obsah stránky odpovídá Radek Bystřický
   
© 2019 Univerzita obrany v Brně | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Tweetujeme
  • Jsme na Facebooku
  • Webová alba Picasa
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube
  • Videokanál Univerzity obrany na Youtube