Obecné informace:
Centrum bezpečnostních a vojensko-strategických studií (dále jen "CBVSS") je vysokoškolským vzdělávacím, výzkumným a expertním pracovištěm Univerzity obrany zřízeným podle § 22 odst. 1 pís. c) zákona č. 111/1998, Sb., o vysokých školách.
Posláním CBVSS je provádět vzdělávací, tvůrčí a expertní činnost pro potřeby zajišťování obrany státu při respektování potřeb rezortu MO, etických pravidel UO a tvůrčích akademických svobod.
Veškeré činnosti jsou zaměřeny na zkoumání vojenského (ozbrojeného) konfliktu, a to v následujících oblastech:
-
Bezpečnost a obrana. Zkoumání zahrnuje racionalizaci bezpečnostního systému, vývoj bezpečnostního prostředí a dopady na obrannou politiku státu a ozbrojených sil (mezinárodní bezpečnostní architektura a organizace, mezinárodní právo válečné, hrozby a rizika, ohniska napětí, apod.)
-
Plánování obrany státu. Zkoumání dopadů vývoje bezpečnostního prostředí, operačního prostředí a technologií na zajištění obrany státu, způsobu identifikace schopností potřebných pro zajišťování obrany státu v budoucím bezpečnostním a operačním prostředí.
-
Výstavba a rozvoj ozbrojených sil. Zkoumány jsou zákonitosti výstavby OS, rozvoj schopností ve všech hlavních oblastech (včasná dostupnost sil, velení, řízení, spojení, nasaditelnost, zasaditelnost; udržitelnost, odolnost a ochrana sil, zpravodajská činnost), možnosti ověřování navrhovaných řešení výstavby a rozvoje s využitím modelování a simulace.
-
Příprava sil a prostředků. Prioritou zkoumání je příprava (výcvik, vzdělávání a výchova) personálu, pořizování vojenského materiálu, technologický vývoj, ekonomika výstavby systému obrany státu a rozvoje OS.
-
Použití ozbrojených sil. Zkoumání je zaměřeno na trendy vývoje vojenské strategie a operačního umění, vývoj a dopady operačního prostředí na použití a rozvoj schopností OS, generické scénáře možného použití OS.
CBVSS je vzdělávací institucí pro přípravu příslušníků ozbrojených sil (OS) a zaměstnanců státních orgánů a územních a samosprávných celků, které se podílejí na zajišťování obrany státu. Dále se podílí na vzdělávání studentů UO v akreditovaných studijních programech.
CBVSS realizuje vzdělávací činnost v oblastech bezpečnostních a vojensko-strategických studií,
plánování a řízení obrany státu, vojenského umění a strategického leadershipu. Poskytuje vzdělání potřebné pro práci v řídících pozicích, především na vojensko-politické úrovni, strategické a operační vojenské úrovni a pro práci v mezinárodních bezpečnostních a obranných institucích. Vzdělávací aktivity realizuje především v kariérových kurzech (Kurz pro vyšší důstojníky a v Kurz generálního štábu) a v
odborných kurzech (Kurz strategického řízení, Kurz plánování operací na strategické úrovni, Kurz plánování na strategické úrovni řízení a připravovaný Kurz národní obrany).
Tvůrčí a expertní činnost je zaměřena na přípravu podkladů a doporučení pro podporu rozhodování na strategické úrovni. Ke sdílení a výměně informací a výsledků tvůrčí a expertní činnosti Centrum každoročně organizuje
mezinárodní konferenci "Defence and Strategy" a řadu odborných workshopů a seminářů. Dále organizuje panelové diskuze k aktuálním otázkám z oblasti bezpečnostních a vojensko-strategických studií
Pro dosažení stanovených cílů uplatňuje CBVSS kritéria vnitřního i vnějšího hodnocení kvality jako, předpokladu nepřetržitého zvyšování výkonnosti a prosazuje metody týmové práce a zásady projektového řízení.
V současné fázi války na Ukrajině se potvrzuje, že dělostřelectvo, díky své efektivitě, hraje v bojích klíčovou roli. Používají jej masivně obě strany. Ruské dělostřelecké jednotky se snaží zlomit odpor ukrajinských obránců a umožnit tak postup svým jednotkám. Jelikož se obě strany konfliktu spoléhají při doplňování zásob na železniční síť, zaměřují se ruské dělostřelecké jednotky právě na infrastrukturu. Boje se nyní odehrávají především v oblasti Doněcka a Luhanska, které tvoří Donbas. V posledních dnech ale Rusové ostřelují raketovými prostředky i cíle daleko od bojů na Donbasu, například u města Lvov a v některých případech dokonce i v Zakarpatské oblasti. Tyto útoky na západní a střední Ukrajinu jsou zaměřené právě na důležité železniční tratě a s nimi spojené elektrické stanice.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se často hovoří a tom, jak by mělo zareagovat NATO a jak by měla zareagovat EU v případě, že by vyvstalo reálné nebezpečí agrese vůči členským zemím. V současnosti se vojenské agrese obává především Polsko, ale ani země jako Rumunsko či Slovensko nezůstávají netečné vůči stávajícímu stavu a takové hrozbě. Pokud by tedy, čistě hypoteticky, taková agrese ze strany Ruska nastala, co by se dalo očekávat ze strany EU? A byla by reakce, ve smyslu kolektivní obrany v případě agrese, vůbec možná i ze strany EU? Při hledání odpovědi na tuto otázku lze nahlédnout do poměrně nedávné minulosti.
V souvislosti s vojenskou agresí Ruska na Ukrajině dochází v oblasti bezpečnosti k mnoha událostem, dříve jen těžko představitelným. V rámci zajištění své bezpečnosti hledají jednotlivé země nejlepší možnosti, jak toho dosáhnout, a uvažují způsobem, který by byl v minulosti z různých důvodů nepřijatelný. Zatímco vedoucí představitelé Finska a Švédska před zahájením ruské agrese na Ukrajině zachovávali zdrženlivost a vyhýbali se silným vyjádřením, v současné době svůj postoj ke vstupu do Aliance přehodnocují. Tato situace je dále umocněna silnou veřejnou podporou pro vstup, která se v posledních dvou měsících podstatně zvýšila a dosahuje více jak 50 %. Příznivci vstupu Finska a Švédska do NATO tak převyšují ty, kteří jsou spíše proti členství v této vojenské alianci. Vstup do Severoatlantické aliance nyní podporuje až 70 procent Finů a 57 procent Švédů
