Obecné informace:
Centrum bezpečnostních a vojensko-strategických studií (dále jen "CBVSS") je vysokoškolským vzdělávacím, výzkumným a expertním pracovištěm Univerzity obrany zřízeným podle § 22 odst. 1 pís. c) zákona č. 111/1998, Sb., o vysokých školách.
Posláním CBVSS je provádět vzdělávací, tvůrčí a expertní činnost pro potřeby zajišťování obrany státu při respektování potřeb rezortu MO, etických pravidel UO a tvůrčích akademických svobod.
Veškeré činnosti jsou zaměřeny na zkoumání vojenského (ozbrojeného) konfliktu, a to v následujících oblastech:
-
Bezpečnost a obrana. Zkoumání zahrnuje racionalizaci bezpečnostního systému, vývoj bezpečnostního prostředí a dopady na obrannou politiku státu a ozbrojených sil (mezinárodní bezpečnostní architektura a organizace, mezinárodní právo válečné, hrozby a rizika, ohniska napětí, apod.)
-
Plánování obrany státu. Zkoumání dopadů vývoje bezpečnostního prostředí, operačního prostředí a technologií na zajištění obrany státu, způsobu identifikace schopností potřebných pro zajišťování obrany státu v budoucím bezpečnostním a operačním prostředí.
-
Výstavba a rozvoj ozbrojených sil. Zkoumány jsou zákonitosti výstavby OS, rozvoj schopností ve všech hlavních oblastech (včasná dostupnost sil, velení, řízení, spojení, nasaditelnost, zasaditelnost; udržitelnost, odolnost a ochrana sil, zpravodajská činnost), možnosti ověřování navrhovaných řešení výstavby a rozvoje s využitím modelování a simulace.
-
Příprava sil a prostředků. Prioritou zkoumání je příprava (výcvik, vzdělávání a výchova) personálu, pořizování vojenského materiálu, technologický vývoj, ekonomika výstavby systému obrany státu a rozvoje OS.
-
Použití ozbrojených sil. Zkoumání je zaměřeno na trendy vývoje vojenské strategie a operačního umění, vývoj a dopady operačního prostředí na použití a rozvoj schopností OS, generické scénáře možného použití OS.
CBVSS je vzdělávací institucí pro přípravu příslušníků ozbrojených sil (OS) a zaměstnanců státních orgánů a územních a samosprávných celků, které se podílejí na zajišťování obrany státu. Dále se podílí na vzdělávání studentů UO v akreditovaných studijních programech.
CBVSS realizuje vzdělávací činnost v oblastech bezpečnostních a vojensko-strategických studií,
plánování a řízení obrany státu, vojenského umění a strategického leadershipu. Poskytuje vzdělání potřebné pro práci v řídících pozicích, především na vojensko-politické úrovni, strategické a operační vojenské úrovni a pro práci v mezinárodních bezpečnostních a obranných institucích. Vzdělávací aktivity realizuje především v kariérových kurzech (Kurz pro vyšší důstojníky a v Kurz generálního štábu) a v
odborných kurzech (Kurz strategického řízení, Kurz plánování operací na strategické úrovni, Kurz plánování na strategické úrovni řízení a připravovaný Kurz národní obrany).
Tvůrčí a expertní činnost je zaměřena na přípravu podkladů a doporučení pro podporu rozhodování na strategické úrovni. Ke sdílení a výměně informací a výsledků tvůrčí a expertní činnosti Centrum každoročně organizuje
mezinárodní konferenci "Defence and Strategy" a řadu odborných workshopů a seminářů. Dále organizuje panelové diskuze k aktuálním otázkám z oblasti bezpečnostních a vojensko-strategických studií
Pro dosažení stanovených cílů uplatňuje CBVSS kritéria vnitřního i vnějšího hodnocení kvality jako, předpokladu nepřetržitého zvyšování výkonnosti a prosazuje metody týmové práce a zásady projektového řízení.
Co s Ukrajinou v Evropě po válce
V současnosti Ukrajina již třetím měsícem čelí válce ze strany sousední Ruské federace a je tedy čas se zamyslet nad dalším vývojem této země po ukončení stávající situace. Záměrem tohoto článku není zabývat se příčinami probíhajícího ozbrojeného konfliktu, ačkoliv stávající situace i budoucí vývoj je možné vidět jako řetězení příčin a následků, stejně jako zmiňovat všechny možné scénáře popisující možné způsoby ukončení tohoto konfliktu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina je geograficky a snad také geopoliticky součástí Evropy, situace po ukončení ozbrojeného konfliktu vytvoří v tomto regionu jednoznačně nové podmínky politické, ekonomické i bezpečnostní podmínky. Tyto podmínky budou samozřejmě determinovány i výsledkem zmíněného konfliktu a bude na všech zainteresovaných stranách, jak tyto nové podmínky dokáží využít.
Změny v přístupech k obraně ČR a tím i k přípravě personálu rezortu MO započaly mnohem dříve, než 24. února 2022, kdy došlo k vojenské intervenci Ruska na Ukrajinu. Požadavky na zajištění obrany a vzdělávání odrážejí dynamiku bezpečnostního prostředí po roce 2014. Anexe Krymu Ruskem představovala významný impulz pro změnu uvažování o zajištění obrany jak na úrovni státu, tak i na úrovni Severoatlantické aliance. Obrana státu a výstavba armády je postavena na odlišných strategických předpokladech, než tomu bylo v minulosti. Ozbrojený konflikt s dopady pro ČR může vzniknout zcela neočekávaně bez varovací doby.
I když od zahájení konfliktu uplynuly už tři měsíce, je těžké jednoznačně hodnotit jeho vývoj. Zvláště v situaci, kdy není zcela jistě znám politický ani vojenský cíl operace. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že operace byla zahájena s cílem tzv. denacifikace a demilitarizace Ukrajiny. Není jisté, zda se jedná o skutečné politicko-strategické cíle nebo je v zahájení operace skryt cíl jiný. Za předpokladu, že by těmito cíli byla skutečně denacifikace a demilitarizace Ukrajiny, lze se domnívat, že by se Putin mohl spokojit se získáním východní části Ukrajiny, nacházející se mezi Charkovem, Mariupolem a Oděsou, a zahrnující pochopitelně i oblast Donbasu s proruskými separatistickými republikami, s tím, že by se tento region dostal do sféry ruského vlivu.
