Přeskočit příkazy pásu karet
Přejít k hlavnímu obsahu

Centrum bezpečnostních
a vojensko-strategických studií
Univerzita obrany

Archív publikovaných článků

DOCENDO DISCIMUS

 

Centrum bezpečnostních a vojensko-strategických studií

Archív publikovaných článků

   Dokumenty publikované v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině:


V posledních dnech se vzhledem k vyjádřením některých ruských činitelů a aktuálně neobjasněným útokům na vybrané cíle opět zviditelnila otázka možného rozšíření konfliktu na Ukrajině i na oblast Podněstří, resp. tzv. Podněsterské republiky. Již počátkem dubna zmínil ukrajinský generální štáb možnost využití podněsterského území k ruské ofenzivní operaci do povodí řeky Jižní Bug, fakticky tedy regionu města Mykolajiv a zejména oblasti severně od Oděsy, která je jedním z hlavních cílů ruských teritoriálních ambicí. Tento podpůrný severozápadní úder by mohl být součástí širší ofenzivní operace, která by však primárně vycházela z Chersonské oblasti, aktuálně okupované ruskými silami.


Od začátku války na Ukrajině se ukázaly jako jasně mylné čtyři strategické plánovací předpoklady ruského vedení: rychlý rozpad ukrajinské vlády, neschopnost ukrajinské armády reagovat na vojenskou intervenci, nespokojenost ukrajinského obyvatelstva s aktuální politickou a ekonomickou situací a z toho vyplývající podpora ruské vojenské intervenci vedoucí k odstranění stávající vlády a v neposlední řadě i rozdělený a nejistý západní svět v reakci na ruskou invazi. Původní strategický plán, tzn. rychlá i intenzivní vojenská operace na několika směrech vedoucí dobytí hlavního města a dalších ukrajinských měst v severní a jihovýchodní části země a získání vojenské kontroly nad centrální a východní části země části země, nebyl naplněn.


Probíhající válečný konflikt na východě Evropy spustil velikou diskuzi týkající se možností zabezpečení obrany našeho státu. V období před vznikem této války se daná problematika řešila jen okrajově z pohledu platnosti článku 5 Washingtonské smlouvy, jakožto platformy pro kolektivní obranu, a hlavní důraz byl kladen především na splnění vládního slibu vyčlenit 2 % HDP rezortu obrany, který byl dán na Summitu NATO v roce 2012. Ke vnitřnímu hodnocení se v rámci rezortu obrany využívá pro plánování v souladu s rozkazem ministryně obrany nástroj funkční analýzy DOTMLPF. S využitím tohoto nástroje je možné posuzovat i dopady válečného konfliktu na Ukrajině na systém obrany našeho státu. 



Současný válečný konflikt na Ukrajině přináší velké ztráty na civilních životech. V této souvislosti je vhodné připomenout jednu ze zásad mezinárodního humanitárního práva, jejímž účelem je co nejvíce eliminovat utrpení, která přináší válečné konflikty pro civilní osoby. Zajištění respektování a ochrany civilních osob za ozbrojených konfliktů je smyslem a jedním z důvodů existence mezinárodního humanitárního práva vůbec.  Zásada rozlišování představuje jeden ze základních pilířů práva ozbrojeného konfliktu. Jejím primárním cílem je ochrana civilních osob v ozbrojených konfliktech. Ve své podstatě znamená odlišení kombatantů, proti kterým je dovoleno vést válečné operace, od civilních osob, proti kterým je vedení takových operací naopak zakázáno.



Na pozadí, nebo spíše v popředí, ozbrojeného konfliktu na Ukrajině, je hybridní válka mezi Ruskem a NATO na pokraji otevřeného střetu. Hybridní válka probíhá ve všech sférách, od politické přes ekonomickou, až po vojenskou, kdy zbraně NATO bojují v rukách ukrajinských, Aliancí vycvičených vojáků. Není známa a přesně popsána hranice, kam až NATO ve své pomoci může zajít, aby nedošlo k otevřené válce mezi NATO a Ruskem. Citlivost této pomoci potvrzuje zvažování a schvalování především ze strany USA, které zbraně mohou být zaslány na pomoc ukrajinské armádě, a které nikoliv. Zpravodajské informace jednotlivých států, které jsou předávány ukrajinské armádě, rovněž výrazně pomáhají v orientaci na bojišti a plánování operací.


Ohnisko konfliktu na Ukrajině se po šesti týdnech přesouvá na východ země. Podle analytiků jsou nejlepší bojové jednotky Ukrajiny právě v této části země, jsou bojově zocelené a dobře připravené. S největší pravděpodobností se již připravují k boji, zakopány ve vybudovaných a opevněných pozicích. Ukrajinské jednotky prozatím ruskému postupu silně odolávaly, ale v nastávajících dnech a týdnech by mohly být výrazně přečísleny ruskými silami, jež se přemísťují ze severu a v některých oblastech pomalu postupují do hloubky území Ukrajiny. Podle četných prohlášení Ruských představitelů se těžiště vojenských aktivit již přesunulo na východ Ukrajiny, jejichž cílem je „úplné osvobození“ Donbasu, zejména ukrajinských východních regionů Luhansk a Doněck.

Vojenské hodnocení konfliktu na Ukrajině51917937780_79801b8799_w.jpg

Ve veřejném prostoru není nouze o hodnocení současné války na Ukrajině v podstatě z jakéhokoli úhlu pohledu.  Bohužel, většina informací, které máme k dispozici, jsou produktem spíše informační války obou bojujících stran než objektivními a ověřitelnými fakty. Přesná analýza bojů bude muset počkat, dokud nebudou k dispozici objektivní informace, a to bude trvat roky. Cílem tohoto textu je právě pokusit se o kvalifikovaný odhad průběhu ukrajinského konfliktu. K dispozici je bohužel jen minimum ověřitelných faktů, a tak v některých případech bude nutné se pokusit dedukovat motivy a záměry vojenských činitelů na základě aktuálního průběhu událostí s přihlédnutím ke známým doktrínám použití ozbrojených sil a zásadám operačního plánování.


Válka na Ukrajině a masový příliv válečných uprchlíků do sousedních zemí opět připoutaly pozornost k fenoménu mezinárodní migrace, který v českém prostředí vzbudil pozornost, emoce a obavy již v souvislosti s tzv. migrační krizí v polovině minulé dekády. Následující text zařazuje aktuální ukrajinskou uprchlickou vlnu do kontextu trendů vývoje mezinárodní migrace a srovnává některé její charakteristiky a parametry s uprchlickou vlnou ze Sýrie. Obě uprchlické vlny představují v globálním srovnání co do rozsahu a dynamiky nejvýznamnější příklady uprchlictví od konce druhé světové války. Je třeba konstatovat, že mezinárodní migrace je obecně výzvou, jejíž význam neustále narůstá, a která vyžaduje trvalou společenskou a politickou pozornost. Paradoxně je však tento fenomén zároveň jen nejasně, nejednotně a vágně definován. 


V těchto dnech si připomínáme podpisem Severoatlantické smlouvy dne 4. dubna 1949 vznik NATO.  NATO představuje politicko-vojenskou organizaci, jejímž primárním posláním zůstává udržení míru a zajištění bezpečnosti a obrany všech členským zemím. NATO se po dobu své existence úspěšně přizpůsobovalo měnícímu se bezpečnostnímu kontextu a udrželo si svoji relevanci do dnešních dnů. Vojenská agrese Ruska na Ukrajině potvrdila správnost dlouhodobého vnímání vývoje globálního bezpečnostního prostředí ze strany NATO. Tento fakt potvrzuje například i výroční zpráva generálního tajemníka NATO za rok 2021, ve které se uvádí, že svět se stává více nebezpečným a soupeřícím, a že i za těchto podmínek bude Aliance dělat vše, co je nezbytné, aby lidé, země a hodnoty, které spojenci sdílejí, byly v bezpečí

BM-21_Grad_Armed_Forces_of_Ukraine-form.jpg

Jak je možné denně vidět, dělostřelectvo, díky své efektivitě, hraje ve válce na Ukrajině velice významnou roli. Ukrajinské dělostřelectvo je využíváno primárně na ničení ruských vojenských konvojů a podporu vojsk v bodě dotyku. Z dostupných zdrojů na internetu je také možné pozorovat  kombinované  použití  dělostřelectva  s drony,  které  zabezpečují  dělostřelecký průzkum. Ruské dělostřelectvo je ve velké míře používáno pro ničení vojenské techniky a boření staveb, v rámci kterého způsobuje velké škody zejména na infrastruktuře a nemalé ztráty  lidských  životů.


primoco_1.jpg

Evropská unie v posledních několika letech výrazně zvýšila svoje ambice v oblasti bezpečnosti a obrany. Vydala celou řadu programů a iniciativ, které mají za cíl posílit obranné schopnosti Unie. Nicméně oblastí, ve které míra koordinace doposud poněkud zaostávala, bylo strategické plánování. To se nyní změnilo. Vydáním dokumentu Strategický kompas EU dne 21. 3. 2022, strategického materiálu, který určuje směr a cíle Evropské unie na poli obrany a bezpečnosti do roku 2030. Jedná se o konkrétnější materiál, než jaký představuje Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU, vydaná v roce 2016.


primoco_1.jpg
Vztah predikovaných 2 % HDP a vyzbrojování AČR

Česká republika se, stejně jako všechny členské státy NATO, zavázala, že na své obranné výdaje bude vyčleňovat minimálně dvě procenta svého HDP. Předchozí vlády ČR potvrzovaly závazek vyčleňovat 2 % HDP, ale k naplnění tohoto závazku zatím nedošlo. Stávající vládnoucí garnitura ve svém vládním prohlášení garantovala dosažení 2 % HDP již v roce 2025. Tento termín však počátkem letošního roku v rámci hledání úspor byl ohrožen. Až vývoj událostí v posledních dnech znovu potvrdily potřebu rezortu obrany dávat tyto 2 % HDP od roku 2025. Bez ohledu na okolnosti plnění tohoto závazku se nabízí otázka, jestli tyto 2 % HDP jsou pro obranu ČR dostatečná.


Odstrašování je základním prvkem celkové strategie NATO, který zahrnuje ochranu spojenců a předcházení konfliktům i válce. Schopnost NATO odstrašovat je podporována vhodnou kombinací schopností jaderné, konvenční a protiraketové obrany, které se vzájemně doplňují. Nicméně, za stávajícího stavu v Evropě NATO potřebuje ověřit platnost své koncepce strategické obrany a tím i schopnosti plnit úkoly, které z ní vyplývají směrem k zajištění ochrany a obrany aliančních zemí. Aliance, ale především její evropští členové čelí nejsložitějšímu bezpečnostnímu prostředí od konce studené války. Ruská invaze na Ukrajinu ohrožuje evropskou i globální bezpečnostní stabilitu.

Přelévání konfliktu na Ukrajině

Spillover efekt (přelévání) je v bezpečnostních studiích relativně novým konceptem, který byl převzat z ekonomie. Autoři zabývající se tímto fenoménem většinou hovoří o přelévání hrozeb jako je terorismus, organizovaný zločin apod. ze států, kde probíhá občanská válka anebo může docházet k přelévání samotného konfliktu. V tomto případě se jedná o jev, během kterého se konflikt přelévá z jednoho státu do státu sousedního. Do konfliktu v sousedním státu jsou zapojeni někteří aktéři z konfliktu původního a zároveň dochází ke kooperaci těchto aktérů s aktéry místními. V naprosté většině případů lze tedy hovořit o mezistátním přeléváním, kdy se samotný konflikt anebo hrozby, které ho doprovází přelévají napříč hranicemi mezinárodně uznaných států.

Ozbrojený konflikt vysoké intenzity v Evropě, jehož propuknutí se světová veřejnost několik let obávala, nastal přímo před našima očima. Poprvé od druhé světové války velká jaderná mocnost nasazuje své vojenské kapacity do útočné války proti jiné evropské zemi. Vypuknutí války v noci na 24. února 2022 znamená bez jakýchkoli pochybností přelomový bod v historii 21. století. V tuto chvíli lze jen polemizovat, zdali je pro Rusko požadovaný konečný stav operace, tedy situace, ke které by měla vést zvolená strategie, zvrátit politický vývoj na Ukrajině a překreslit podobu evropského bezpečnostního systému ve svůj prospěch, anebo zda je za ruskou agresí i nějaký další skrytý cíl.


640px-Exercise_of_Strategic_Missile_Forces_01.jpg

Jaderná strategie z pohledu Vojenské doktríny Ruské federace


Dne 17. 3. 2022 byl publikován analytický text, který se zabývá jadernou strategií Ruské federace v kontextu jednoho z nejvýznamnějších tamních strategických dokumentů – Vojenské doktríny. V analyzovány jsou deklarované podmínky použití jaderných zbraní i možné aspekty budoucí verze doktríny.


stažený soubor.png

Soukromé vojenské společnosti ve válečném konfliktu na Ukrajině


Dne 16. 3. 2022 byl publikován analytický text, který se zabývá nasazením soukromých vojenských společností ve válečném konfliktu na Ukrajině. Objektem zájmu je především nechvalně známá „soukromá“ vojenská společnost Wagner Group, která je významně napojena na ruské vládní struktury, včetně vojenské zpravodajské služby GRU.


Drapeaux_du_parlement_européen,_Strasbourg_juillet_2019.jpg

Stane se konflikt na Ukrajině novým impulzem k tvorbě společné Evropské armády?


Dne 16. 3. 2022 byl publikován analytický text, který se zabývá možnostmi a zejména překážkami potenciální výstavby společné armády na úrovni Evropské unie. Společná armáda totiž ve své podstatě představuje nejvyšší stádium integrace okolo společně uznávaných hodnot.

 

640px-International_Court_of_Justice.jpg

Předběžné opatření mezinárodního soudního dvora v rámci rusko-ukrajinského konfliktu


Dne 15. 3. 2022 byl publikován analytický text, který se zabývá mezinárodněprávní rovinou konfliktu. Konkrétně popisuje význam institutu předběžného opatření Mezinárodního soudního dvora, a to v kontextu žaloby, kterou podala ukrajinská strana u tohoto soudu proti Ruské federaci.

 

Russian_bombing_of_Mariupol_(06).jpg

Fenomén válčení v zastavěném prostoru aneb kam může směřovat válka na Ukrajině


Dne 15. 3. 2022 byl publikován analytický text, který se zabývá fenoménem válčení v zastavěném prostoru. Rozebrány jsou nejdůležitější vojenskostrategické a operační aspekty boje v tomto specifickém prostředí obecně, ale i implikace pro vývoj konfliktu na Ukrajině.

 

UK_5.jpg

Zahraniční dobrovolníci a dobrovolnické jednotky

Dne 15. 3. 2022 byl publikován analytický text, který se zabývá jednou z frekventovaných otázek v současném konfliktu na Ukrajině, a to účastí zahraničních dobrovolníků, případně dobrovolnických formací stojících mimo vlastní struktury oficiálních ozbrojených sil obou znepřátelených aktérů. Ukrajinské oficiální zdroje uvádí, že registrují již na 20 000 žádostí či nabídek ke vstupu do svých ozbrojených sil od občanů 52 států.

 

UK-4.jpg

Rozpad státu z pohledu Ukrajiny

ne 15. 3. 2022 byl publikován analytický text, který se zabývá fenoménem rozpadu státu, který je definován jako stát, kde vláda nemůže vykonávat svoji funkci. Hlavním problémem Ukrajiny je že po roce 2014 nebyla schopna kontrolovat své území a na východě vznikly dvě samozvané republiky Doněck a Luhansk.

 

UK_3_Bayraktar.jpg

Drony ve výzbroji ukrajinské armády


Dne 11. 3. 2022 byl publikován analytický text, který se zabývá využíváním bezpilotních prostředků obecně označované jako "Drony"  ve výzbroji ukrajinské armády. Ukrajinská armáda mimo jiné využívá i turecký UAS Bayraktar TB2.

 

UK_1.jpg

Politicko-strategický monitor prvních 14 dní války na Ukrajině

Dne 10. 3. 2022 byl publikován analytický text popisující politicko-bezpečnostní a strategické souvislosti vývoje válečného konfliktu na Ukrajině. Na analýze se podílel kolektiv autorů CBVSS Univerzity obrany. Názory, závěry, hodnocení a případná doporučení, jsou výhradními názory kolektivu autorů CBVSS a nepředstavují postoje či stanoviska Ministerstva obrany či jiné vládní agentury ČR. Podklady pro analýzu vychází z veřejně dostupných zdrojů, některé informace týkající se přímo situace na Ukrajině nebo v Ruské federaci nelze ověřit z nezávislých a důvěryhodných zdrojů a není možné zajistit jejich pravdivost, úplnost a objektivitu.

 

UK_2.jpg

Vojensko-strategické a operační souvislosti konfliktu na Ukrajině

Dne 10. 3. 2022 byl publikován analytický text popisující vojensko-strategické a operační souvislosti vývoje válečného konfliktu na Ukrajině. Na analýze se podílel kolektiv autorů CBVSS Univerzity obrany. Názory, závěry, hodnocení a případná doporučení, jsou výhradními názory kolektivu autorů CBVSS a nepředstavují postoje či stanoviska Ministerstva obrany či jiné vládní agentury ČR. Podklady pro analýzu vychází z veřejně dostupných zdrojů, některé informace týkající se přímo situace na Ukrajině nebo v Ruské federaci nelze ověřit z nezávislých a důvěryhodných zdrojů a není možné zajistit jejich pravdivost, úplnost a objektivitu.

 

UK_3.jpg

Aplikace logistického zabezpečení operací Ruské federace

Dne 9 3. 2022 byl publikován analytický text popisující logistické zabezpečení operační činnosti ozbrojených sil Ruské federace v souvislosti s vývojem válečného konfliktu na Ukrajině. Na analýze se podílel kolektiv autorů CBVSS Univerzity obrany. Názory, závěry, hodnocení a případná doporučení, jsou výhradními názory kolektivu autorů CBVSS a nepředstavují postoje či stanoviska Ministerstva obrany či jiné vládní agentury ČR. Podklady pro analýzu vychází z veřejně dostupných zdrojů, některé informace týkající se přímo situace na Ukrajině nebo v Ruské federaci nelze ověřit z nezávislých a důvěryhodných zdrojů a není možné zajistit jejich pravdivost, úplnost a objektivitu. 






Za obsah stránky odpovídá Ivan Križka


   
© 2021 Univerzita obrany | Kounicova 65, 662 10 Brno, Czech Republic
  • Jsme na Facebooku
  • Instagram
  • Webová alba Picasa
  • Tweetujeme
  • Tweetujeme